Leden 2011

Jablko (akrylové barvy, plátno)

27. ledna 2011 v 17:15 | Heliovka |  Kresleno
Tenhle měsíc přidávám už pátý článek. Pět sice není zrovna závratný počet, ale já obvykle blog velmi zanedbávám a už se stalo, že se u mě za celý měsíc neobjevilo nic nového. Teď je to ale jiné... :)

Protože jsem si během dost krátké doby hrozně oblíbila své nové akrylové barvy a plátna, chci se tady "pochlubit" dalším obrázkem. Je to obyčejný "portrét" jablka, které mě ale nějak zaujalo. Nebylo to takové to červené nablýskané bez jediné chybičky a mě se na něm zalíbilo asi právě to, že není dokonalým prototypem "Sněhurčina jablíčka". Namísto toho v sobě mělo něco obyčejného, něco víc skutečného.

Můj obrázek sice nevypadá moc realisticky, ale i tak jsem s ním spokojená. Samozřejmě budu ráda za všechny (smysluplné) komentáře... :)

Formát: A4
Jablko 01

Záchodová próza

18. ledna 2011 v 20:25 | Heliovka |  Psáno
Nedávno jsem se přihlásila do "psací" (úmyslně nepoužívám slovo literární) soutěže na jednom blogu s tím, že bude fajn zkusit si napsat něco na zadané téma a hlavně do určitého termínu. Bohužel se uskutečnilo jen jedno kolo. Zadání bylo vlastně docela prosté: napsat drabble (krátkou povídku o sto slovech) a někam tam "zahrnout" jaro, babičku, teror a perspektivu. (Vše se dalo skloňovat, ovšem pouze v jednotném čísle.) Dlouho mi nebylo jasné, co si s těmi omezeními počnu. Slohy mi vlastně nikdy příliš nešly. Pak mě ale napadlo napsat právě "Záchodovou prózu". Není to nic geniálního ani autobiografického, ale zadání splňuje, tedy až na počet slov. Jenže já krátce psát neumím... :)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jakmile mě naučili číst, našla jsem si prazvláštní zálibu. Vysedávání na záchodech. Může se to zdát vtipné, ale mě vždycky fascinovalo, co lidé napíšou lihovým fixem na oprýskané bílé dveře. Luštit nemravné obrázky a záchodovou prózu mi v mladším školním věku připadalo stejně přirozené jako třeba zbožňovat malování nebo panenky barbie a já se do toho s chutí pouštěla, ať bylo jaro, nebo zima. Ačkoli moje maličkost nechápala rčení "Škola je teror!" ani slova jako orgie nebo perspektiva, opakovala jsem je často ještě celé dny.
Jenže jak šel čas, ukázalo se, že to zase tak obvyklé není. Ideu, že se stanu profesionálním luštičem záchodových vzkazů, pohřbila má vlastní babička, když mi bylo rovných deset. "Ty jsi ale ošklivá holka!" vřískala, když mou zálibu odhalila, a aniž by mi dovolila natáhnout si kalhoty, vytáhla mě za ucho z veřejné toalety. Od té doby dávám přednost panenkám jako všichni ostatní.

Catta nigra (akrylové barvy, plátno)

8. ledna 2011 v 12:22 | Heliovka |  Kresleno
Tohle je můj historicky třetí obrázek malovaný akrylovými bravami na plátno. A musím říct, že jsem s ním spokojená. Je to přesně jeden z těch výtvorů, které by sice pochopitlně šly vylepšit (Co také ne...?), ale přesto z nich mám opravdu radost. Dodělat ho mi trvalo docela dlouho. Hlavně proto, že se mi pořád něco nezdálo a neustále to chtělo nějaké úpravy. Ale teď už je naštěstí hotový a s dalšími změnami nepočítám... :)

pozn.: Catta nigra znaméná latinsky černá kočka. Není to zrovna nejoriginálnější název, ale i tak; latina v něm zní jaksi kouzelně.
Catta nigra 01

Kouzelná lampa a cilindr (akrylové barvy, plátno)

2. ledna 2011 v 14:43 | Heliovka |  Kresleno
K Vánocům mi Ježíšek přinesl plátna, štětce a akrylové barvy. Nikdy dřív jsem  s nimi nemalovala, ale okamžitě mě to začalo bavit, takže se tady v krátkém čase pravděopodobně objeví víc mých výtvorů. Tyhle dva obrázky jsou mé úplně první pokusy - tedy lampa je první a cilindr druhý. Přestože mají asi spoustu chyb, líbí se mi a především mě jejich malování doopravdy bavilo...

Lampa a cilindr

Věříš na kouzla...?

1. ledna 2011 v 15:18 | Heliovka |  Psáno
Nějaké odpoledne, myslím, že byla celkem zima, mě napadlo napsat tenhle příběh. Povídky nepíšu. Ale přece jen mi to připadalo zajímavé. Je to trochu uspěchané, ale i tak, líbí se mi ten jednoduchý děj. Možná vymyslím takových vánočních příhod víc, původně to tak mělo být. Pravděpdobnější ale je, že se k tomu už nedostanu. No, nevadí... :-)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Z nebe se snášela záplava sněhových vloček. Létaly tak blízko sebe, až vytvořily docela neprostupný bílý závoj. Toho večera byla každá ta malá ledová hračka obzvláště vydařeným uměleckým dílem. Málokdo si toho ale všiml. Lidé zůstávali sedět ve vyhřátých křeslech svých obývacích pokojů, zmrzlé prsty tiskly k tenkým stěnám svých čajových hrnků a možná je čas od času odlepili, aby otočili list televizního programu.
Někdo byl ale přeci vyhnán do ulic, aby zde mohl zažít něco, co se nedalo odložit. Někdo někam šel, protože potřeboval něco nutně zařídit, někdo něco řekl a někdo někoho potkal. Ale potkal toho někoho jen náhodou, nebo právě proto, aby se stalo něco nevšedního? Nepotkal ho snad právě proto, aby se mohlo stát nějaké kouzlo?